Když hnojivo, tak jedině bio!

Produkty ekologického zemědělství si získávají stále větší oblibu. A to už nejen, co se jídla týče, ale teď už i pěstování. K potlačování plevelů, škůdců a chorob nemusíte používat jen chemii.

Dřív byl jediným možným bio-hnojivem koňský hnůj. A pamatuji si, že ještě moje babička říkala, že je to to nejlepší a jediné možné, co by se mělo na záhony dávat. „S chemií mi sem nechoď,“ řekla mi, když jsem jí na škůdce nabídla osvědčenou značku chemického hnojiva z obchodu. A dělala dobře, její vypěstované dobroty chutnaly báječně a navíc byly opravdu bio, a tedy pro náš organismus to nejlepší.

Hnůj nebo rašelina?

Pokud se tedy vypravíte do obchodu, měli byste vždy sáhnout pouze po organických hnojivech – tedy těch, které spadají do skupiny živočišných látek. Z organických látek totiž vzniká v půdě humus, který je nejdůležitější zásobárnou živin. Hlavní význam organických hnojiv pro rostlinu spočívá v přísunu prvků, jako je dusík, draslík či fosfor. Tato hnojiva patří mezi univerzální zdroje stavebního uhlíku, nezbytné energie a živin. Existuje celá řada organických hnojiv, která můžeme rozdělit zhruba do deseti základních skupin. Mezi nejvýznamnější patří rašelina, hnojůvka, močůvka, karbohnojiva, chlévský hnůj (a nemusí být z chléva, dá se i koupit), kompost, sláma, zelené hnojivo nebo třeba. Jako hnojiva se využívá třech typů rašeliny z hlediska rostlinného materiálu, ze kterého vzniká za omezeného přístupu vzduchu způsobeného přítomností vody. A protože je rašelina hnojivo kyselé, je nejlepší pro pěstování zeleniny. Rašeliny patří mezi kyselá hnojiva a používá se jako substrát pro pěstování zeleniny.

Až tedy půjdete sázet svou první letošní zeleninu a bylinky, myslete na to. A máte-li ve svém okolí někoho, od koho je možné získat uleželý koňský hnůj, neváhejte ani minutu. Pro rostlinky je to to nejlepší, co jim můžete dát.

Foto: Botticelli