Očkovat či neočkovat? - 7. díl

Každý týden vám na webu mamanamaterske.cz přinášíme spoustu článků o očkování ve spolupráci s odborníky. Důvody jsou jasné - nikde jinde v Evropě není tolik povinných očkování. Přibývá dětí, které mají po vakcínách nežádoucí účinky. Pediatři rodiče dostatečně neinformují o rizicích, která mohou dítě postihnout. Rodiče neznají složení vakcín. Přibývá už i rodičů, kteří se proti povinnému očkování bouří. A náš systém? Místo diskuze používá bič - rodiče pokutuje a trestá. Má na to vůbec právo? Jak se rozhodnout a co dělat, pokud se rozhodnete neočkovat? To všechno se zde dozvíte. Dnes rozhovor s rodinou, která se očkování svých děti veřejně postavila. Jistě jste už o nich mnohokrát četli. Povídáme si s panem Vilémem Čechem:

Můžete se nám lehce přestavit (kdo jste, kolik máte dětí)

Jsme manželé Čechovi a bydlíme v obci nedaleko Kroměříže. Máme čtyři děti, já pracuji jako sochař, restaurátor, učitel a manželka je plně vytížena na mateřské.

Máte všechny své děti neočkované?

První dítě dostalo nejvíce očkování, byla to doba našeho prvního setkání s tímto problémem. Ostaní děti mají očkovaný pouze tetan, kromě nejmladší dcery, která není očkovaná vůbec.

Kde vznikl ten impuls? Proč jste se rozhodli nenechat naočkovat?

Impuls vznikl před narozením prvního dítěte, nebylo to však v takové míře jak po jeho narození. Jak bylo na světě a dostávalo první injekce, nechápal jsem proč zdravé dítě očkovat tolikrát za sebou a potom s ním prožívat nežádoucí reakce. Začal jsem se ptát, co je to za ochranu a jak velké nebezpečí dítěti hrozí, pokud se očkování oddálí nebo vypustí. A už vůbec jsem nechápal, proč je očkované čerstvě narozené dítě, které se vyrovnává s novými životními podmínkami. Paradox je, že jsme s velkými obtížemi u druhého dítěte bojovali o neočkování proti tubeře hned po narození, a dnes je normální, že se tubera v porodnici neočkuje. Jakto že před pár lety doktoři o vás mluvili jako o nezodpovědném rodiči a nátlakem se vás snažili přinutit dítě proti tuberkuloze naočkovat, a dnes je normální, že tuberkuloza není očkována?

Řekli jste své pediatričce ne – co pak následovalo?

Následoval problém. Stále jsme o tom přemýšleli, mysleli na to, sehnali si literaturu, jste jako černá ovce a pediatrička na vás činí nátlak se slovy, že vás musí nahlásit. Skončilo to výměnou pediatričky, což byla další komplikace, najít doktora, který vás toleruje. Naštěstí se to podařilo.

Počítali jste s tím, že budou problémy nebo jste doufali, že se vám vyhnou?

Bylo to neustále nepříjemné čekání na odezvu. Začaly chodit dopisy z hygienické stanice, které vždy přinášely problém, hrozbu a u nás přemýšlení co dál. Bylo to dlouhé hodiny rozhovorů mezi mnou a manželkou

Měli jste svého právníka nebo jste bojovali sami?

Z počátku jsme byli sami, psychicky podporováni stejně smýšlejícími lidmi. Vše se však přiostřovalo a tak jsme byli rádi, že jsme objevili Ligu lidských práv, která nám v této věci velmi pomohla.

S jakými argumenty jste šli do boje?

Nežádoucí reakce u dětí a s tím spojený strach z dalších vakcín.

Váš případ se dostal až k Ústavnímu soudu – jak to tam probíhalo?

To byla doba úzké spolupráce s Ligou lidských práv. Řešili to vlastně oni, jen jsme se párkrát sešli a telefonicky spolu komunikovali.

Jaký byl jeho verdikt?

Zrušení sankcí pro rodiče neočkovaných dětí v ČR.

Vraťme se k vašim dětem – máte pocit, že by byly nějak nemocné?

Největší problémy má naše první dítě, které prošlo očkováním nejvíce. Ostatní děti neměli nikdy antibiotika a jestli to můžu srovnat s okolím, tak jsou zdravé a průběh případných nemocí je lehčí. Také děti dokážou déle odolávat před nakažením.

Kdybyste měli další dítě, šli byste do stejného boje znovu?

Jednoznačně ano!

Co byste vzkázali rodinám, které na „cestu“ proti této české šikaně vstupují? Na koho by se třeba měli obrátit, od koho si nechat poradit?

Důležité je se nebát a snažit se něco o očkování dozvědět, nastudovat. Pro rodiče, kteří chtějí očkovat bychom doporučili očkování odložit nejdříve od druhého roku života. Lépe se pak poznávají nežádoucí účinky a rodič tak může pozorovat i případné změny, které se s dítětem dějí. U naočkovaného dvouměsíčního dítěte určité změny nepoznáte a kdyby došlo k problému, tak nikdy nikomu nedokážete, že vaše dítě je postižené vlivem očkování.

Máte toho hodně nastudováno. Co bychom si určitě měli přečíst, zhlédnout - dáte nám nějaké tipy?

Určitě doporučuji:

http://dokumentarni.tv/zdravi/anita-petek-dimmer-ockovani-smysl-ci-nesmysl-impfungen-sinn-oder-unsinn

http://www.vlastnihlavou.cz/lekari-vedci-zdravotni-sestry-radi-neockovat/

http://www.vlastnihlavou.cz/obchod-se-strachem-ockovani/

 

Dále se dozvíte něco o farmaceutickém průmyslu od Johna Virapena, bývalého ředitele farmaceutické firmy. Na internetu jsou přednášky, u nás vyšla kniha: Nežádoucí účinek: smrt

Dále pak kniha Očkování obchod se strachem, Gerhard Buchwald

 

Děkujeme za rozhovor!

Už za týden se opět těšte na další díl našeho seriálu!

Drupal Theme by InterFace