Očkovat či neočkovat? - 6. díl

Každý týden vám na webu mamanamaterske.cz přinášíme spoustu článků o očkování ve spolupráci s odborníky. Důvody jsou jasné - nikde jinde v Evropě není tolik povinných očkování. Přibývá dětí, které mají po vakcínách nežádoucí účinky. Pediatři rodiče dostatečně neinformují o rizicích, která mohou dítě postihnout. Rodiče neznají složení vakcín. Přibývá už i rodičů, kteří se proti povinnému očkování bouří. A náš systém? Místo diskuze používá bič - rodiče pokutuje a trestá. Má na to vůbec právo? Jak se rozhodnout a co dělat, pokud se rozhodnete neočkovat? To všechno se zde dozvíte. Dnes naposled s lékařkou Mudr. Ludmilou Elekovou:

Jaký je rozdíl mezi dočasnou a trvalou kontraindikací a jak ji můžu pro svého potomka získat?

Dočasná kontraindikace je taková, kde lze do budoucna očekávat její pominutí. Např. nemoc, rekonvalescence po nemoci nebo operaci, ekzém, který se může zlepšit, porucha imunity, která se může zlepšit apod. Trvalá kontraindikace je taková, kde se neočekává zlepšení. Např. vrozený závažný imunodeficit, epilepsie, jiné trvalé poškození nervového systému apod.

Akutní kontraindikaci posuzuje očkující lékař, který ji podle vyhlášky má vyšetřením pacienta vyloučit. Tj. měl by se matky aktivně ptát, jak se dítě cítí, jestli není nemocné, nemělo teplotu, není vystaveno jiné stresující situaci apod. Měl by dítě vyšetřit, podívat se mu do krku, poslechnout ho, prohlédnout kůži apod. Máte právo to vyžadovat, ne že vám mezi dveřmi, div že nestihnete ani pozdravit, vrazí vakcínu. Máte právo na informovaný souhlas. Informovaný souhlas znamená, že jste dostatečně informováni, abyste mohli dát souhlas. Před očkováním si vyžádejte příbalový leták k vakcíně (nedejte se odbýt tím, že ho lékař nemá, je součástí každého balení vakcíny) nebo si ho sami najděte na internetu, vyžádejte si čas na jeho prostudování, nechte si odpovědět na všechny otázky, které v souvislosti s očkováním máte. V případě, že se vám výroky lékaře nebudou zdát, máte právo ho požádat, aby vám dal odkazy na zdroje, odkud svůj názor získal.

Nemohu dost zdůraznit, že dítě musí být v době očkování absolutně zdravé, nesmí zažívat jiný stres (růst zubů, odstavování, narození sourozence, nástup do školky apod.), nikdo v rodině nesmí mít infekční nemoc. Nejen moje zkušenost s poškozenými dětmi ukazuje, že byly často očkovány v době, kdy neměly být. Nikdy to neriskujte. Nemáte-li jistotu, že dítě je zdravé, nedávejte souhlas s očkováním. Je to vaše právo a povinnost vůči vašemu dítěti. Je zcela závislé na vašem rozhodnutí.

Chronickou kontraindikaci určuje specialista pro danou nemoc. Ochota k tomu je velmi rozdílná, mnoho imunologů a neurologů nemá tušení o složení vakcín a jejich vlivu na orgány, na které jsou specialisty. Vy jako rodiče ale jste jediní, kdo nese důsledky vašeho rozhodnutí. Má-li vaše dítě nějakou chronickou nemoc a vy intuitivně cítíte, že by se nemělo očkovat, přestože specialista s tím nemá problém, poslouchejte svůj instinkt. Je to vaše dítě, ne jeho. Očkování neodmítejte, jen prohlašte, že v tuto chvíli nemůžete dát informovaný souhlas a že ho dáte, až se dítě uzdraví.

Jak mám argumentovat lékařce, které mě přesvědčuje, že očkování je to nejlepší, co v tomto století máme. Dřív se na nemoci (proti kterým očkujeme) umíralo a dnes v podstatě vůbec nejsou.

Pokud bude argumentovat, že očkování vymýtilo nemoci, ukažte jí tyto grafy: http://www.genesgreenbook.com/content/proof-vaccines-didnt-save-us. A zeptejte se, kam se poděl mor, cholera, spála a další nemoci, proti kterým se nikdy neočkovalo. Ukažte jí současně klesající křivky úmrtnosti na kurděje a pertusi nebo spalničky. Žádejte vysvětlení, jak k tomu přispělo očkování, které se na těchto grafech krčí někde dole v pravém rohu.

Očkování žádnou nemoc nevymýtilo, často tomu bylo naopak. Nedávno jsem četla článek, že očkování orální vakcínou proti obrně v Indii vedla k cca 13x násobnému výskytu akutní chabé obrny u očkovaných dětí. Je to přesně ta nemoc, který plnil statistiky před očkováním jako polio a po očkování ho začali vykazovat zvlášť. Faktem je, že po zahájení očkování stoupl výskyt obrn (tj. fakticky polio) 13x. To nevypadá na moc velký úspěch. Celé vymýcení polio byly jen hrátky s čísly a statistikami, nic jiného. Obrn neubylo, jen se nazývají jinak. To je obvyklý trik, který se používá i u jiných nemocí. Očkovaný přece nemůže mít nemoc, proti které se očkoval, když ji dostane, pojmenuje se to prostě jinak.

A další otázkou, kterou můžete vašemu lékaři položit je, proč se černý kašel vyskytuje v nejvíce proočkované části populace, tj. u starších dětí a mladistvých a ne u dospělých kolem 40 a více let, kteří už žádné protilátky nemají. Kdyby očkování chránilo a nemoc se objevila, neměla by postihovat věkové skupiny bez protilátek a ne nejvíce očkované děti?

Počítejte ovšem s emotivní reakcí a velmi bizarní odpovědí. Některé logické kotrmelce, které konvenční lékaři dělají ve snaze obhájit očkování, jsou neuvěřitelné.

Říká se, že je třikrát větší riziko, že dítě bude mít nežádoucí reakci na očkování, než že danou nemoc vůbec chytne. Může se stát, že opravdu některou z těchto nemocí chytne (tetanus, záškrt, černý kašel, spalničky... atd)? A pokud ji už chytne – dají se tyto nemoci léčit, případně jak?

Třikrát větší riziko je podhodnoceno. Výskyt infekčních nemocí v ČR najdete na stránkách Státního zdravotního ústavu. Stačí do vyhledávače zadat slova „výskyt infekčních nemocí v ČR“. Udělejte si obrázek sami. Pro porovnání rizik, sám výrobce hexavakcíny uvádí reakci „neobvyklý pláč“ jako velmi častou, frekvence více než 1:10 dávkám. Tj. zažije ji nejméně jedno dítě z deseti. Co je na tom špatně? Termín neobvyklý pláč je eufemismem pro encefalitický křik. Sám výrobce vakcíny tedy přiznává, že více než 10% dětí má reakci postihující mozek. 10% dětí znamená nejméně 10000 dětí za rok, možná více, protože jde o poměr reakcí a dávek, ne jedinců. Kojenec dostane 3 dávky hexavakcíny za rok. To máme možná 30000 reakcí. Pro informaci, ročně se hlásí cca 40 reakcí na hexavakcínu. Znamená to, že pediatři vůbec nevědí, co se dětmi děje a nevěnují tomu pozornost.

Samozřejmě, dítě může chytit nemoci proti kterým se očkuje a očkované děti je také běžně chytají. Spalničky propukají v populacích, kde je více než 99% dětí očkováno. Černý kašel propuká v nejvíce proočkované věkové skupině. Příušnice jsme očkováním jen posunuli do rizikovějšího věku. Pneumokoky vesele mutují a očkované děti na ně trpí víc než neočkované. Tak bychom mohli pokračovat dál a dál. Epidemiologické studie jednoznačně ukazují, že neočkované děti jsou celkově zdravější a méně umírají než očkované. Podívejte se sem http://www.slobodavockovani.sk/news/dojcenska-umrtnost-v-porovnani-s-poc... a sem http://healthfreedoms.org/2011/10/14/big-study-vaccinated-kids-2-5-more-....

Co se týče léčby infekčních nemocí, metodou číslo jedna je homeopatie. Prokázala svou účinnost historicky v různých epidemiích, cholery, neštovic, španělské chřipky, spály apod. Po zemětřesení na Haiti tamní epidemii cholery léčili i homeopaté. Výsledky byly: průměrná doba hospitalizace homeopaticky léčených pacientů byla 24 hodin, prakticky nulová potřeba infúzí. Konvenčně léčení pacienti trávili v nemocnici v průměru 10 dní a potřebovali infúze.

Když nemáte k dispozici homeopatii, udělejte při nemoci následující:

Především dítěti nesrážejte horečku léky, bez ohledu na její výšku, když dítě potřebuje 40C, bude je mít a je to známka dobré imunity. Můžete mu dát zábal. Sledujte spíše celkový stav dítěte než výši horečky. Mnoho dostatečně zdravých dětí je i při horečce docela v pořádku, hrají si, chtějí jíst, mají dobrou náladu, dokonce i zlobí. Srážením horečky léky dítěti velmi ubližujete. Snižujete obranu proti nemoci, necháváte ho s oslabeným imunitním systémem čelit infekci, zatěžujete játra, prodlužujete dobu nemoci a zvyšujete riziko komplikací a úmrtí. Nežertuji, na to jsou důkazy. Dítě musí ležet, být v klidu, nekoukat na televizi, hodně pít, jíst jen lehkou stravu bez živočišných bílkovin, do jídla ho nenuťte. Dejte mu dost vitamínu C –

100mg na den a měsíc věku, od roka 1 g denně na každý dosažený rok věku. U spalniček je prokázaný dobrý vliv vitamínu A. Také vitamín D, nebo rybí tuk.

Bakteriální nemoci se dají léčit antibiotiky, kdyby bylo nejhůř. U černého kašle ale nemají moc smysl, protože když už dítě začne kašlat a udělá se diagnóza, antibiotika nezabírají.

Záškrt nemůže dobře živené dítě s běžné rodiny prakticky vůbec chytit. Záškrt je nemoc silně korelující se sociálními podmínkami a podvýživou. To se koneckonců týká všech infekčních nemocí. Proto je nemáme: žijeme si jak pašové, v čistých, vzdušných slunných bytech, nepředřeme se, máme dost jídla, kanalizaci a čistou vodu, nezávadné potraviny. Přečtěte si jakýkoli historický román, Balzaca, Huga, Dickense… a pochopíte.

Tetanus je také léčitelná nemoc, úmrtnost u malých dětí je prakticky nulová, umírají starší lidé. Vakcína proti tetanu je pochybná od začátku, nikdy nebyla její účinnost prokázána. Při propuknutí nemoci hrají důležitou roli i jiné faktory, než sama bakterie. A z běžného zranění na pískovišti vaše dítě tetanus nedostane. Ani z třísky. Nejdůležitější je ošetření rány, nechat krvácet, vyčistit, propláchnout kysličníkem a nechat hojit za přístupu vzduchu.

Můžete prosím dát nějaké odkazy na webovky pro rodiče, které se zajímají o očkování dětí? Kde najdou zajímavé a pravdivé informace. Případně zveřejněné studie. Zkrátka ověřené weby, které se touto problematikou zabývají (čj i aj).

Velmi dobré jsou slovenské a české stránky:

www.slobodavockovani.sk

www.rizikaockovania.sk

www.rozalio.cz

seznam reakcí podléhajících hlášení najdete zde:

http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2011_19.htm

anglické: www.vactruth.com

www.naturalnews.com

www.post-vaccination-syndrome.com

www.whale.com

www.gaia-health.com

a mnoho dalších.

Už příští pondělí čtěte další díl!

Drupal Theme by InterFace