Očkovat či neočkovat? - 5. díl

Každý týden vám na webu mamanamaterske.cz přinášíme spoustu článků o očkování ve spolupráci s odborníky. Důvody jsou jasné - nikde jinde v Evropě není tolik povinných očkování. Přibývá dětí, které mají po vakcínách nežádoucí účinky. Pediatři rodiče dostatečně neinformují o rizicích, která mohou dítě postihnout. Rodiče neznají složení vakcín. Přibývá už i rodičů, kteří se proti povinnému očkování bouří. A náš systém? Místo diskuze používá bič - rodiče pokutuje a trestá. Má na to vůbec právo? Jak se rozhodnout a co dělat, pokud se rozhodnete neočkovat? To všechno se zde dozvíte. I tento díl je z rukou lékařky Mudr. Ludmily Elekové.

Pediatři velmi často doporučují místo vpichu chladit a podávat dítěti léky proti bolesti a horečce (i preventivně). Je to správné?

Chladit místo vpichu je velmi důležité. Podávat léky proti horečce už ne. Musíme probrat zvlášť paracetamol a zvlášť ibuprofen, což jsou dva léky používané u dětí.

Paracetamol je absolutně nevhodný. Ze zásadního důvodu. Zvyšuje oxidativní stres, tj. poškození neuronů volnými radikály. Má-li dítě akutní postvakcinační reakci (horečku, otok a zarudnutí místa vpichu, křičí neobvyklým, vysokým, ječivým neutišitelným pláčem, vykazuje změnu vědomí, narušení spánku apod.) jde o patologickou reakci ukazující na poškození mozku. V mozku je zánět. Paracetamol situaci zhorší. Ano, sníží horečku, ale za cenu poškození nervových buněk. Také silně zatěžuje játra, která mají co dělat s eliminací toxinů z vakcíny. Preventivní podání je ještě horší. Protože pak již při vpichu vakcíny má vaše dítě méně antioxidantů a je vystaveno vyššímu riziku poškození očkováním. Kromě toho paracetamol snižuje imunitní reakci na očkování, tj. tvorbu protilátek. Předpokládám, že dítě očkujete, protože se domníváte, že bude očkováním chráněno proti nemocem. Pak je absurdní mu podat lék, který tuto ochranu snižuje a současně zvyšuje riziko komplikací. Neptejte se mě, proč to pediatři doporučují, zeptejte se jich. Zeptejte se jich, co přesně se v dítěti děje, když prožívá výše popsanou reakci a jak do toho zasahuje paracetamol. Chtějte popis na buněčné a biochemické úrovni. Lze to vysvětlit tak, aby to pochopil i laik, tak se nenechte odbýt, že tomu nebudete rozumět. Je to součást poučení k informovanému souhlasu.

Ibuprofen je lepší, protože sníží míru zánětu (což je žádoucí) a současně nezpůsobuje oxidativní stres, naopak chrání před excitotoxicitou. Když už něco podat, pak ibuprofen.

K potlačování reakcí těmito léky mám ještě jednu závažnou výhradu. Některé reakce jsou (nebo by správně měly být) kontraindikací dalšího očkování. Když dítěti dáte léky, zamlžíte jejich projevy a může se stát, že bude dále očkované dítě, které by očkované být nemělo. A jak se říká, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu….

Na očkování je třeba se připravit předem, nelze tam jen tak zaběhnout mezi nákupem a vyzvednutím balíku na poště. Očkování je pro dítě velký stres, to bylo dostatečně prokázáno studiemi dr. Viery Schreibner. Uvědomte si, že jde o skutečně velkou zátěž, možná stejnou jako operace a s tímto vědomím k tomu přistupujte. Dítě musí být v absolutním pořádku, žádná rýma. Absolutní zdraví. Není-li zdravé, neočkuje se, tečka. Očkovací kalendář platí pro zdravé děti. Dítě musí být nejméně měsíc zdravé. Lékař musí respektovat akutní kontraindikaci.

Dále cca týden dávejte vitamín C, 100mg denně na každý měsíc věku (tj. 3 měsíční dítě 300mg denně), vitamín D 1000-1500IU denně, omega-3 mastné kyseliny stejnou dávku jako vitamín C. Pokračujte i po očkování, několik dní. Také je vhodné podat homeopaticky potencovanou vakcínu, potenci 30 nebo 200, den před a pak hned po očkování. V případě výše popsané akutní reakce je nejlepším homeopatickým lékem Apis mellifica, jehož obraz odpovídá symptomům. Thuja a Silicea nemají dobrý efekt, neodpovídají symptomům postvakcinační reakce.

Pokud nechci vakcínu, která se běžně dětem dává, mám případně nárok na jinou – alternativní? Jak, kde a z čeho si můžu vybrat?

Žádná vakcína není povinná, povinné je imunizování proti určeným nemocem. To není totéž. Máte nárok na alternativní vakcínu. Upravuje to §47 zákona o ochraně veřejného zdraví 258/2000. „Imunizovat proti nemocem“ není totéž jako očkovat konkrétní vakcínou.

Můžete žádat vakcínu rozložit a jednotlivé složky očkovat zvlášť. Pro inspiraci se můžete podívat na stránky http://www.vakciny.net/pravidelne_ockovani/DTP.htm#3, kde najdete seznam u nás registrovaných očkovacích látek. Lékaři si vakcíny objednávají sami u distribuční firmy, takže by s tím neměl být problém. Podle výše uvedeného §47 má náhradní vakcínu obstarat lékař. Ale než ho o to požádáte, podívejte se do platné vyhlášky o očkování, jaké kombinace se dětem v různém věku aplikují. Kteroukoli z těchto vakcín si pediatři běžně objednávají. Setkala jsem se totiž i s tím, že lékařka matce řekla, že vakcínu Infanrix (DTaP) nemůže sehnat, ať si ji matka sežene sama. Je to pustá lež, touto kombinací se očkují pětileté děti a každý pediatr ji má v lednici.

§47 dává právo na volbu vakcíny a nijak ho neomezuje. Proto mohou rodiče tohoto práva využít a žádat vakcínu, která splní jejich požadavky, např. na přítomnost nebo nepřítomnost určitých složek, nežádoucích účinků apod. A není jejich problém, pokud by taková vakcína neexistovala. To je problém státu, který zajištuje logistiku. Nesouhlas s konkrétní vakcínou není odmítání očkování, zejména máte-li závažné důvody, proč určitou vakcínu nechcete aplikovat, např. po předchozí nežádoucí reakci.

V případě hepatitidy B dává vyhláška možnost očkovat až před pubertou, což důrazně doporučuji využít. Americký systém hlášení nežádoucích reakcí VAERS ukazuje, že vážné reakce na tuto vakcínu cca 200x přesahují riziko této nemoci u malých dětí. Na vakcínu umřelo v jednom roce 47 kojenců a pouze 54 se nakazilo hepatitidou B. Můžete odmítnout hepatitis B a žádat vakcínu bez ní. Existuje.

Nelze vynutit očkování proti tetanu, protože tetanus není přenosná nemoc. Jediný důvod, proč je omezena vaše svoboda v oblasti očkování, je ochrana veřejnosti před přenosnými nemocemi. Na tetanus se tento argument nevztahuje, protože nemocný tetanem nemůže nikoho nakazit, proto máte plné právo na informovaný (ne)souhlas. Kojenec má nulovou šanci dostat tetanus. Batole prakticky také. Již jen z tohoto důvodu je hexavakcína nevynutitelná, protože rodiče mohou odmítnout očkování proti tetanu bez jakékoli sankce. A není jejich problém, že stát tuto poptávku nezohledňuje v nabídce vakcín.

U MMR (Priorix) není vůbec stanovena horní věková hranice, do kdy se má aplikovat. Technicky vzato by neměl být problém s přijetím takového dítěte do školky, protože neočkováním nedošlo k porušení žádného právního předpisu a dítě je řádně očkováno.

Co se týče hlášení lékařů hygieně, to upravuje §51 téhož zákona. Je nutné vědět, že lékař (i sestra) jsou vázáni povinnou mlčenlivostí, tj. musí mlčet o všech skutečnostech, které se dozvědí při výkonu své práce. Aby mohli mlčenlivost prolomit, musí mít buď souhlas pacienta nebo zákonem nařízenou oznamovací povinnost. Podívejte se sami na tento paragraf a uvidíte, že v něm není uvedena povinnost hlásit neprovedené očkování, s výjimkou neočkování pro trvalou kontraindikaci nebo imunitu vůči nákaze. Lékař nehlásí ani dočasnou kontraindikaci, ani odmítnutí. Hygiena ovšem chodí na kontroly a může nahlédnout do kartotéky.

Hlášení na odbor péče o děti (sociálka). Pediatr je povinen hlásit podezření na trestný čin týrání, sexuálního zneužívání, zanedbávání dítěte apod. Odmítání očkování je nutno posuzovat v kontextu. Neočkuje-li např. matka ze sociálně problematické rodiny, kde děti strádají i jinak, lze to považovat za zanedbání. Neočkuje-li vzdělaná, pečlivá matka kvalitně se starající o dítě, která odmítnutí očkování podloží dostatečnou argumentací, sociální péče případ velmi pravděpodobně odloží. Nejsou kompetentní k tomu, aby to posuzovali. Jsou ovšem velké regionální rozdíly v aktivitách hygieny a sociálky.

Kdy a co je tedy pediatr povinen hlásit?

Hlášení upravuje §51 zákona o ochraně veřejného zdraví 258/2000. Hlásí se provedené očkování, trvalá kontraindikace a imunita vůči nákaze. Nehlásí se neprovedené očkování z jiných důvodů, tj. ani odmítnutí. Kromě toho lékař hlásí hygieně pouze na její žádost, nikoli ze své iniciativy. Lékař je povinen nechat hygienu nahlédnout do dokumentace.

Ale to nejdůležitější tento paragraf uvádí v prvním řádku: pediatr hlásí „neprodleně všechny neobvyklé reakce na očkování.“ Na tuto povinnost zhusta nedbají. Ročně se hlásí cca 40 reakcí na hexavakcínu, což je zcela nereálné číslo. Všimněte si, že se má hlásit neobvyklá reakce, není zde ani slovo o posuzování kauzality. Cokoliv neobvyklého po očkování se má hlásit. Rodičům, jejichž děti měly závažnou reakci po očkování, radím, aby nespoléhali na to, že to lékař nahlásí. Reakci zapište, vyfoťte, nafilmujte, kopii mu předejte a sami to oznamte na hygienu a SÚKL.

Další díl očkovacího seriálu už příští pondělí - opět s Mudr. Ludmilou Elekovou

Drupal Theme by InterFace