Deníček uživatelky Votrušík

Tak to mám definitivně potvrzeno - jsem v ranném stádiu těhotenství :-) Doktorka mi pro úplnou jistotu vzala krev a nechala udělat rozbor na stanovení hladiny HCG hormonu. A je to tam :-) Máme takovou radost, že se nám to povedlo hned napoprvé... Miminko by se mělo narodit v srpnu příštího roku a dcerka tak obdrží bratříčka nebo sestřičku.

Tak a je to tady zase. A povedlo se hned na první pokus. Dnes ráno se na testu objevila.. sice slabá, ale... byla tam! V radostné euforii jsem za hodinu použila ještě jiný test. Se stejným pozitivním výsledkem. Věděla jsem to ale už dřív, že se nám to povedlo. Příznaky se nedaly přehlédnout, zvlášť když je člověk tak trochu čeká.

Tak jsme se taky dočkali. Dcerce byl rok a půl a téměř na den přesně se u ní začalo projevovat obávané, avšak pro nás zatím na vlastní kůži nepoznané, období vzdoru. Dcerka už má ve svém vzdorovacím repertoáru tyto praktiky: prohnutí se vzad jako luk, odmítání postavit se na nožky, vzteklý řev.

Dcerka (17 měsíců) miluje knížky. Máme jich spoustu a čteme i několikrát za den. Jednou z nejoblíbenějších říkanek je ta o čertovi, co vyletěl z elektriky. Tato říkanka se vyskytuje skoro v každé knížce říkadel pro děti. Jednou jsme měli u rodičů společný oběd, na který dorazila i moje sestra s manželem a velice je zarazilo, že u říkadla "Ententýky dva špalíky, čert vyletěl z elektriky...

Moc jsem se na své mateřsví těšila. Máme krásnou zdravou holčičku a ze mne je šťastná maminka.... Tedy... většinou. Jsem na mateřské rok a půl a myslím, že už se to na mne začíná podepisovat. Nemám moc příležitostí dostat se do společnosti. A když už se to povede, připadám si poněkud "mimo mísu". Do práce nechodím, tudíž mi odpadlo důležité téma hovoru.

Už je to rok a půl kdy jsem na mateřské. Máme krásnou zdravou holčičku. Začátky těhotenství byly taky krušné. Trpěla jsem ranními a večerními nevolnostmi. Zejména ty ranní mi dost vadily, protože na mne přišly pokaždé až poté, co jsem se pečlivě nalíčila do práce.